|
|
Ostatkový kříž Karla IV.
Melkus, René ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Záměrem bakalářské práce je především historický, uměleckohistorický a technologický pohled na nejcennější památku Svatovítského chrámového pokladu, na veliký zlatý Zemský kříž, zvaný též Karlštejnský, nebo jen prostě, ale výstižně Ostatkový. Toto přední dílo vrcholně gotického zlatnictví je spojené s osobou císaře a krále Karla IV. (1316-1378) a rokem 1357, kdy byla mj. dokončena stavba hradu Karlštejn. Práce je pojata monografickým způsobem. Věnuje se výhradně tomuto kříži a bere si za cíl maximální shrnutí dosavadního historického poznání. Využívá přitom základní zpracování literatury a pramenů obvyklým heuristickým způsobem. Především se věnuje důkladnému popisu umělecko-řemeslného díla, na který navazuje umělecko-historická interpretace. Čím se ale od jiných prací chce lišit, je zvláště míra zaujetí zlatnickou technikou a snaha pochopit středověké techniky zpracování drahých kovů a kamenů. Téma je zvoleno i ve snaze osvojit si základní pojmy spojené s technologickými postupy a správně je používat. Tím se práce stává teoretickou průpravou pro samostatnou kurátorskou činnost pisatele v Národním technickém muzeu v Praze.
|
|
|
Identifikace drahých kamenů pomocí přenosných Ramanovských spektrometrů: výhody a omezení měření in situ
Minaříková, Laura ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
V této práci byly posuzovány možnosti použití přenosných Ramanovských spektrometrů in situ ve sbírkových prostorách. Práce je zaměřena na identifikaci kamenů a drahých kamenů historických klenotů. Měření probíhala v Praze. První měření proběhlo v Ţidovském muzeu v Praze, kde byl studován stříbrný štít na Tóru z 1. poloviny 19. století. Tento štít byl ozdoben sadou kamenů a skleněných napodobenin. Štít pochází z Polska a byl zkoumán dvěma přenosnými Ramanovskými spektrometry (excitace pomocí laserů s vlnovou délkou 785 a 532 nm). Druhé měření proběhlo v prostorách Pražské Lorety, kde jsme měli k dispozici, toho času ještě nevystavované, umělecké předměty určené pro chystanou výstavu. Jednalo se jak o šperky (náušnice, prsteny, náramky, brože), tak i o běžné předměty denní potřeby (zrcátka, mističky, flakony), či o předměty s náboženskou tématikou (převážně korunky a koruny pro Pannu Marii a jezulátko). K měření byly použity stejné přenosné Ramanovské spektrometry jako v případě štítu na Tóru. Ramanovské pásy, získané na jednotlivých objektech pomocí přenosné instrumentace, se shodovaly s referenčními hodnotami minerálů. Odchylka se pohybovala v řádu +/- 3 cm-1 , což v mnoha případech zajistilo kvalitní a dobře čitelná spektra. Přenosné ruční Ramanovy spektrometry, pracující s laserem o vlnové délce...
|
|
|
Ostatkový kříž Karla IV.
Melkus, René ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Záměrem bakalářské práce je především historický, uměleckohistorický a technologický pohled na nejcennější památku Svatovítského chrámového pokladu, na veliký zlatý Zemský kříž, zvaný též Karlštejnský, nebo jen prostě, ale výstižně Ostatkový. Toto přední dílo vrcholně gotického zlatnictví je spojené s osobou císaře a krále Karla IV. (1316-1378) a rokem 1357, kdy byla mj. dokončena stavba hradu Karlštejn. Práce je pojata monografickým způsobem. Věnuje se výhradně tomuto kříži a bere si za cíl maximální shrnutí dosavadního historického poznání. Využívá přitom základní zpracování literatury a pramenů obvyklým heuristickým způsobem. Především se věnuje důkladnému popisu umělecko-řemeslného díla, na který navazuje umělecko-historická interpretace. Čím se ale od jiných prací chce lišit, je zvláště míra zaujetí zlatnickou technikou a snaha pochopit středověké techniky zpracování drahých kovů a kamenů. Téma je zvoleno i ve snaze osvojit si základní pojmy spojené s technologickými postupy a správně je používat. Tím se práce stává teoretickou průpravou pro samostatnou kurátorskou činnost pisatele v Národním technickém muzeu v Praze.
|
|
|
PLENÁŘ HANUŠE II. Z KOLOWRAT Z CHRÁMOVÉHO POKLADU SVATOVÍTSKÉHO
Stránská, Kateřina ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Plenář Hanuše II.z Kolowrat z chrámového pokladu svatovítského se monotematicky zabývá jedním z předních liturgických předmětů doby Jiřího z Poděbrad. Ačkoliv Svatovítskému chrámovému pokladu je věnována dostatečná umělecko- historická pozornost, tak tento pozdně-gotický plenář unikal samostatnému zpracování. Vzhledem k zájmu studentky o dějiny užitého umění a dřívějšímu studiu na Umělecko- průmyslové škole v Turnově je zvoleno téma, kde může být prokázána schopnost propojit klasický umělecko-historický pohled s praktickým náhledem, věnujícím se zevrubně umělecko-řemeslným technikám. Přehledné řazení kapitol, v nichž je přiblížena osoba donátora, jeho rod, výstižný popis předmětu a historie jeho oprav, úprav a restaurování ústí v syntetický pohled přinášející nové informace. Relikviářová deska není vnímána jen jako chladný umělecký výtvor ale především jako stále živý liturgický předmět s poukazem na jednotlivé relikvie a teologický nadčasový význam obětin ve středověku. Cílem práce je mj. přiblížit se kultuře a donátorské činnosti pozdně gotických Čech.
|
|
| |
host ::
RSS.